Karel B. Müller, Hospodářské noviny 16. 7. 2010
Absence eura znesnadňuje (především laické, ale i odborné) posuzování efektivity veřejných institucí (Česka, EU aj.) a jejich vzájemné porovnávání.
Diskusi o ne/přijímání eura dominují makroekonomická hlediska. Často se také zdůrazňuje integrační význam společné měny, méně už se mluví o liberalizačním potenciálu eura. Euro, které je symbolickým i ryze praktickým médiem komunikace, posouvá meze naší svobody. Jeho nepřijímání limituje naše možnosti ve srovnání s občany Eurolandu. Dosavadní nepřijetí eura omezuje příležitosti participace a komplikuje naši orientaci na evropských trzích, znesnadňuje naši mobilitu a mobilitu našeho bohatství, ztěžuje kontrolu hospodaření vlády i ostatních veřejných institucí, včetně těch evropských.
Britský sociolog Anthony Giddens označuje peníze za jednu z nejdynamičtějších sil modernity, která zbavuje závislostí na lokálním prostředí a umožňuje nám smysluplně a předvídatelně jednat mimo rámec naší každodenní zkušenosti. Giddens peníze nazývá tzv. vyvazujícím mechanismem. Peníze nás vyvazují v mnohém ohledu, nejvíce však tím, že poskytují orientaci a předvídatelnost všem aktérům na trhu v podmínkách masových společností.
Cena představuje informaci o vztahu nabídky a poptávky, která je důležitá jak pro výrobce a obchodníky, tak pro investory i konzumenty. Vypovídá o potřebách a zájmech, ale také o technických parametrech jejich uspokojování. Cena totiž napovídá, za jakou hodnotu se dají komodity vyrábět a s jakou marží prodávat. Cena je indikací našich možností. Peníze nám také umožňují kumulovat majetek, snadno jej vyvázat z jednoho prostředí a převést do prostředí jiného, kde můžeme své potřeby uspokojit levněji či lépe. Zavedení eura posiluje konkurenci uspokojování zájmů a posilování konkurence prospívá trhům i demokraciím.
Skutečnost, že Česko nepřijalo euro, nejen že znevýhodňuje tuzemské aktéry, kteří chtějí participovat na evropských trzích, ale také snižuje transparentnost naší ekonomiky v očích zahraničních aktérů. Připoutává nás k tuzemské ekonomice, což není zájmem občanů, kteří si zvykli na aktivity jsoucí nad rámec našeho státu na straně jedné, na straně druhé takové aktivity podvazuje.
Ale nejen to. Absence eura znesnadňuje (především laické, ale i odborné) posuzování efektivity veřejných institucí (Česka, EU aj.) a jejich vzájemné porovnávání. Je to otázka nejen kontroly veřejných zakázek, ale také kontrola rozpočtové politiky a efektivity jednotlivých politik, kontrola administrativních nákladů apod. Euro tak není pouze médiem příležitostí v evropských a světových ekonomikách, ale také výrazným nástrojem kontroly výkonu politické moci ze strany občanské společnosti.
Na základě výše uvedeného je možné argumentovat tím, že odpůrci přijetí eura se snaží omezit přístup občanů ČR k vyvazujícímu a osvobozujícímu médiu tržních vztahů, které jdou nad rámec národního státu, neboť zřejmě považují uzavřenost, prostor omezené svobody a konkurence za výhodnější pro občany ČR, nebo alespoň pro sebe.